• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Exteriér nového modelu i20 doznal změn především v přední části vozu. Příď se protáhla téměř o šest centimetrů a dostala typický korporátní styl, který známe z ostatních modelů této značky. Z některého úhlu dokonce i20 vypadá jako větší bratr Hyundai i30.

Samozřejmostí jsou LED světla pro denní svícení a jiný je i tvar mlhových světel. Vůz působí dospělejším dojmem a v neposlední řadě i rozměrněji. Proč ne, vždyť i malé auto do města musí být vidět. Zajímavé je i to, že se testovaná novinka roku 2012 stále vyrábí v Turecku. Není se, ale čeho bát, Hyundai i20 například dosahuje plného počtu hvězdiček v bezpečnostních testech. Výrobce tedy nic neponechal náhodě.

Po usednutí do interiéru si všímáme kvalitnějších plastů přístrojové desky. Sedadla jsou prakticky beze změn, chválíme solidní boční vedení, které tělo dobře podrží v zatáčkách. Snad jen polstrování by mohlo být tvrdší. Volant dostal řadu tlačítek a u testované verze s bohatou výbavou z něj lze obsluhovat třeba i audiosoustavu. Na volantu nám chybělo snad jen tlačítko na ovládání palubního počítače, které je trochu nelogicky umístěné na středovém panelu. Navíc v noci není ani osvětlené.

Přístroje v kapličce palubní desky vypadají poměrně jednoduše. V tomto ohledu bychom si uměli představit větší nápaditost. Pochvalu si naopak zaslouží ovládání automatické klimatizace, které je intuitivní a jednoduché. Otázkou je, jak budou vypadat ovladače manuální klimatizace v hůře vybavené variantě.

Ve výbavě takto malého vozu nás překvapila couvací kamera, jejíž výstup se promítá do zpětného zrcátka. Mnoho začínajících řidičů ji však určitě ocení. Vnitřním prostorem Hyundai konkurenty překonává, například vzadu se pohodlně usadí i osoby vyššího vzrůstu. Prostor pro kolena je však pouze průměrný.

Líbil se nám zavazadlový prostor s nadprůměrným objemem, který lze rozšířit vyklopením sedáků a sklopením opěradel dělených v poměru 60/40. Jednoduchému nakládání množství zavazadel pak trochu brání pouze relativně vysoká nakládací hrana.

Motor 1.2 nezklame

Základní motor pod kapotou hyundaie se hodí především do města a na krátké vzdálenosti. Ne, že by byl model i20 s tímto motorem kdovíjak líný. Naopak působí relativně svižně a to zejména díky nízké pohotovostní hmotnosti jen lehce převyšující hranici jedné tuny. Problémy spíše přináší převodovka.

Přítomnost pětistupňové manuální převodovky se totiž příliš nehodí pro dálniční jízdu. Krátká pětka při rychlosti 130 km/h vytáčí motor až na hranici 4000 ot/min a to je i na benzinový motor poměrně dost. Při rychlejší jízdě tedy do interiéru proniká více hluku, což má negativní vliv na jízdní komfort. Spotřeba pohonných hmot se na dálnici pohybuje kolem 7 l/100 kilometrů, v ostatních režimech je ale motor výrazně úspornější. Ve městě jsme jezdili za 6 l/100 km a při ustálené jízdě devadesátkou dokonce pod hranicí 5 litrů na sto kilometrů.

Zhruba od 4000 ot/min motor velmi pěkně zatahuje a těsně před zásahem omezovače otáček potěší solidní výkonovou špičkou. Ale i v nízkých otáčkách chválíme dostatek točivého momentu, který umožňuje šetřit pohonné hmoty jízdou na vyšší převodový stupeň.

Řízení, podvozek a brzdy

Řízení testovaného auta pro nás bylo zklamáním. Nastavení účinku posilovače je velmi nepřirozené a řidič v podstatě nemá pojetí o tom, co se děje pod předními koly. Na jednu stranu na řízení nemusí u vozu této kategorie tolik záležet (především při jízdě ve městě), z jiného úhlu pohledu bychom však přeci jen ocenili lepší zpětnou vazbu. Vždyť i za volant malého vozu se člověk může těšit a určitý pocit z přesnosti řízení by ocenil snad každý. Stejně jako třeba strmější převodový poměr, který by navíc usnadnil parkování.

Podvozek modelu i20 byl naladěn spíše na komfortní notu. V zatáčkách se tedy karosérie poměrně výrazně naklání, což může překvapit kdejakého řidiče. Jedním dechem však musíme dodat, že na stabilitu to nemá až tak významný vliv. Na nekvalitním povrchu je naopak zavěšení náprav poměrně poddajné a dokáže se dobře vypořádat s nástrahami našich silnic.

Proti brzdám nelze mít výhrad, jsou účinné a nevadnou ani při opakovaném brzdění z vyšších rychlostí. Navíc se dobře dávkují, což bude náramně vyhovovat sportovněji založeným řidičům. Ty se ale s tímto autem pravděpodobně svezou jen velmi zřídka…

Resumé

Přestože jsme testovali model se základním motorem pod kapotou, výbava i20 zahrnovala prakticky vše, co lze do tohoto automobilu objednat. Jednalo se o vůz ve výbavě Inclusive, za který zákazník v kombinaci s motorem 1.2i zaplatí 249 990,- korun českých. To není vůbec špatná cena a to zejména při porovnání s konkurencí.

Hyundai i20 má poměrně nenápadný vzhled, jehož moderní pojetí nastolí snad jen světla pro denní svícení složená z LED diod. Určitá nenápadnost je však v tomto segmentu naprosto normální a jen pár modelů v tomto ohledu vyčnívá nad ostatními. Solidní technika, dostatečný vnitřní prostor a kvalitně zpracovaný interiér stále řadí modernizovaný Hyundai i20 na přední místa této třídy.

Tým AUTOiNDEX.cz