• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Automobil se vyrábí ve třech karosářských variantách: klasický dvoumístný pick-up; varianta Super Cab pro čtyři cestující (druhá řad dveří se otevírá protisměrně) a konečně Double-Cab pro pět cestujících s klasickým otevíráním dveří. Právě tento model s nejvýkonnějším dieselovým pětiválcem 3.2 Duratorq TDCi o výkonu 147 kW a šestistupňovou manuální převodovkou jsme měli možnost vyzkoušet v rámci redakčního testu.

Oproti předcházející generaci Ranger vyzrál v mnoha ohledech - je to ostatně vidět už při prvním seznámení s vozem na parkovišti. Designová těžkopádnost, daná ryze účelovým pojetím vozu předcházející generace, ustoupila líbivým tvarům, které Ranger opticky posouvají alespoň o půl třídy výše.

Úctyhodné rozměry auta (verze Double Cab má délku 5359 mm a výšku 1815 mm) jsou „retušovány“ do oblých linek, táhnoucích se od předního nárazníku, přes kapotu k blatníkům a dále až k zadnímu převisu. Pod blatníky tvrdí muziku osmnáctipalcová frézovaná kola (součást výbavy Wildtrek). Také více skloněné přední sklo přidává na aerodynamičnosti a u kategorie pick-up působí neobvykle.

Chromovaná přední maska, pochromované nástupní prahy a v neposlední řadě i vkusné detaily /například označení nejvyšší výbavy Wildtrek na bocích vozu/ celkový dojem z vozu posouvá ještě dále.

Oficiální prezentace výrobce se chlubí, že do designu auta rázně promluvili i bývalí konstruktéři ze stáje F1 a výsledek je znát. Navzdory rozměrům nevypadá vůz při jízdě jako splašená maringotka a jeho řidič určitě nemusí mít obavy, že by si jej kolemjdoucí spletli s ředitelem ukrajinské diskotéky.

Civilní tvář ukazuje Ford i uvnitř vozu. Nemáte-li dva metry, chce to opravdu nakročit, abyste překonali práh a uvelebili se na jednom z předních sedadel. Ty byly v našem případě efektně vypolstrovány nití v barvě karoserie a opatřeny emblémem Wildtrek, vyšitým do podhlavníků. Pěkné, chválíme.

Škoda, že uvnitř dojem trochu kazí poněkud laciné plasty, na druhou stranu chápeme, že v autě, které je prvoplánově určené k práci, nemůžeme očekávat klavírní lak a ručně vydělávanou kůži. Do koncepce pracovního auta zapadá i mohutný středový tunel s bohatě dimenzovanými odkládacími prostory. Odkládací schránka před spolujezdcem rovněž nezapře, v jakém typu auta sedíme – její objem 12 litrů pojme hravě notebook s patnáctipalcovým monitorem.

Palubní deska je přehledná – vévodí ji dvě druhové kapličky sdružených přístrojů a také střední část, kde se nachází ovládání dvouzónové klimatizace, audiosoustava a displej palubního počítače s navigací. Je tu také dvojice tlačítek - pro vypínání ESP a tlačítko pro ovládání asistenta pro sjíždění prudkých kopců.

Hlavice řadicí páky se dobře drží a čtyřramenný kompaktní volant s ovládacími tlačítky poskytuje řidiči bezchybnou odezvu od přední nápravy. Zadní trojice sedadel není v případě Double-Cab žádná nouzovka – průměrně narostlí pasažéři si na nedostatek komfortu stěžovat nebudou. Nákladový prostor za kabinou je v této třídě vozů standardní, v námi testované verzi byl navíc „venkovní kufr“ chráněn proti nenechavcům bytelnou zamykatelnou roletou.

Řazení jakéhokoli ze šesti stupňů je tužší, než bývá zvykem u „osobáků“, což vhledem ke krátkému odstupňování převodovky a tedy častějšímu řazení může některým řidičům vadit. Co nám ale nevadilo vůbec, je dostatečně kontaktní řízení vozu a fakt, že v novém Rangerovi sedíte opravdu vysoko – při manévrování v pražských uličkách jsme měli místy pocit, jako bychom z kapitánského můstku ovládali zaoceánský parník. Při jízdě v terénu se radost ještě násobí.

Ranger v terénu umí

Ford Ranger nicméně není autem, u kterého by byly dojmy tím nejdůležitějším argumentem ke koupi. Ranger byl a je především vozem k poctivé práci. Převézt písek, cihly, slámu, nářadí a pár montérů k tomu, vyšplhat po štěrkovitých stezkách k vrcholu kamenolomu – při tom všem se bude Ranger cítit jako ryba ve vodě. Předurčuje ho k tomu nejen velikost nákladového prostoru, nosnost (uveze přes 1 300 kg, utáhne přívěs o hmotnosti 3350 kg), ale také žebřinový rám podvozku s listovými pery a samozřejmě přiřaditelný pohon všech čtyř kol (standardně je poháněna zadní náprava, ručně lze přeřadit do režimu 4H a do „redukčního“ 4L).

Mechanicky uzamykatelný diferenciál sice u nové generace Fordu Ranger chybí, ale výrobce jej nahradil elektronicky řízeným diferenciálem, který je schopen v případě protáčení příslušné kolo přibrzdit a tím distribuovat sílu motoru tam, kde je aktuálně potřeba. Navzdory počáteční skepsi musíme konstatovat, že toto řešení funguje v terénu na jedničku.

Otočíte-li kolečkem na středovém tunelu do redukční polohy 4L, začnou se dít věci a tenhle „drobeček“ s vámi vyšplhá třeba i sjezdovku, projede potokem, a otočí se s vámi proti svahu s elegancí krasobruslaře Pljuščenka. Světlá výška 229 mm, nebo třeba brodivost 800 mm jsou hodnoty, které jsou daleko za branami i některých čistokrevných offroadů. Svůj podíl na bezstarostným průjezdem terénem má kromě již zmiňovaného žebřinového rámu i silný motor 3.2 TDCi s výkonem 147 kW a točivým momentem 470 Nm. Většina točivého momentu je k dispozici již v opravdu nízkých otáčkách, a to díky turbodmychadlu s proměnlivou geometrií lopatek.

Spotřeba paliva je vzhledem k tonáži vozu přiměřená – ve městě jsme jezdili za deset litrů nafty na sto kilometrů, ve středně náročném terénu se pak spotřeba přiblíží k jedenácti litrům. Při defenzivní jízdě mimo město se dá bez problémů udržet kolem hodnoty 8,5 l/100 km.

Ford Ranger je po dlouhé době auto, které dostálo velkorysým prohlášením výrobců a naplňuje poslání, ke kterému je předurčeno. V případě Rangera je tímto posláním různorodá práce v různorodém terénu, tu a tam kombinovaná s nahodilými výjezdy do města. Právě v městských ulicích svému majiteli navíc poskytuje nevšední styl.

Tým AUTOiNDEX.cz