• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Redakčnímu testu jsme tentokrát podrobili nejprodávanější model od Infiniti a to FX s třílitrovým přeplňovaným turbodieselem, ve výbavě GT Premium. A jaké jsou tedy naše pocity ze svezení se v jednom z nejoriginálnějších SUV na trhu?

FX s vizáží žraloka

Infiniti FX30d si na silnici rozhodně nespletete s žádným jiným vozem. Pravý silniční koráb ve stylu amerických „hot-riders“ dělají z „efikska“ úctyhodné rozměry karoserie (alespoň ve své třídě), podpořené typickým žraločím vzhledem. Na tradiční styl navazuje protáhlá a rozměrná maska chladiče, výrazné oblouky nad blatníky, velká kola a vysoký boční profil. Celkový dojem pak podtrhují úzké přední i zadní světlomety, ve výbavě S navíc s efektním zatmavením.

Sportovní emoce vyzařují z tohoto SUV, ať už se na něj podíváme z jakéhokoli úhlu. Třeba dvojice pořádných „laufů“ v zadním nárazníku jakoby dávala kolemjdoucím najevo, že mají co do činění s nějakým brutálním osmiválcovým trhačem asfaltu.

Realita byla ale v tomto případě poněkud jemnější – lapidárně řečeno - tentokrát jsme měli co do činění spíše s „beránkem v rouše vlčím“. Testovaný naftový třílitr s výkonem 175 kW totiž skutečně neslibuje, při váze vozu lehce nad dvě tuny, žádné adrenalinové zážitky, o újmě na asfaltu pak nemůže být ani řeč.

Japonská představa o luxusu

Už první letmé seznámení s interiérem dává tušit, že ambice automobilky míří hodně vysoko. Palubní deska s příkladným slícováním jednotlivých částí působí na první dojem jako jednolitý výlisek, podobně jako třeba u některých amerických vozů, ale rozhodně se nedá říci, že by svým designem řidiče nějak nudila.

Kaplička přístrojů před řidičem plynule přechází v mohutnou středovou část, v jejíž horní polovině najdeme dotykový HDD displej palubního počítače, pod nímž se ukrývají další nezbytné ovladače jako regulátory klimatizace nebo tlačítka výběrového audio-systému značky Bose.

Ovládání multimediálního palubního systému prostřednictvím displeje sice postrádá systematičnost, jakou známe třeba z některých německých vozů, ale na druhou stranu – grafika Infiniti nevypadá vůbec špatně a zejména vykreslení map v navigačním systému vozu je docela podařené.

Ocenili jsme také výborné kontrastní podsvětlení všech prvků přístrojové desky. Tříramenný sportovní volant padne do ruky jako ulitý, pod volantem pak najdeme dvě hořčíková madla pro ruční „alternativu“ sedmistupňového automatu.

Vnitřek vozu poskytuje dostatek místa pro komfortní cestování čtyř dospělých pasažérů. Ocenili jsme pohodlná sedadla s dostatečně dlouhým sedákem, i když ta vepředu by si zasloužila výraznější boční vedení. Zadní část předních sedaček je chytře vykrojena, aby si cestující vzadu mohli pohodlně natáhnout nohy.

Naopak zavazadlový prostor je pro tuto třídu SUV nezvykle úsporný, jeho základních 410 litrů asi nepotěší nadšené chalupáře-kutily. V testované výbavě jsme navíc v kufru „vozili“ ještě subwoofer, který podporuje již tak naddimenzovanou audiosoupravu.

Chytří asistenti na palubě

Japonští konstruktéři jsou pověstní svou precizností v oblasti aktivní i pasivní bezpečnosti a samozřejmě i jedna z vlajkových lodí jejich pomyslné fregaty nemůže být ochuzena o bezpečnostní prvky. Kromě již nezbytného ESP (lze ho vypnout a kupodivu nechává řidiči dostatek volnosti v řízení) jsme se ve výbavě GT Premium mohli nechat hýčkat hned třemi elektronickými hlídači.

Systém FCW (Forward Collision Warning) je v podstatě chytrý tempomat, udržující bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, který v případě hrozící kolize přizpůsobí rychlost vozu a připraví brzdný systém do stavu nejvyšší pohotovosti. FCW je propojeno s dalším systémem – LDW (Lane Departure Warning), který varuje řidiče před vybočením z jízdního pruhu a LDP (Lane Departure Prevention), který při vybočení z pruhu přibrzďuje protilehlá kola a vrací tak vůz do zpátky správného směru.

Systémy se dají vypnout a zapnout pomocí jednoho centrálního tlačítka vlevo pod volantem, nicméně podobně jako ESP jsou i ony benevolentnější vůči zásahům řidiče a zasahují opravdu až za pět minut dvanáct. K bezpečnému manévrování s širokým a poměrně dlouhým vozem pomáhá čtveřice couvacích kamer, které poskytují skrze obraz promítaný na displej palubního počítače dobrou zpětnou vazbu řidiči. Můžete si samozřejmě vybrat z několika zobrazovacích režimů; nám se líbil hlavně pohled z ptačí perspektivy.

Jízdní dojmy

Třílitrový přeplňovaný diesel patří k „nejslabším“ jednotkám, které může mít model FX pod kapotou. Zařazením tohoto motoru reagovala automobilka na zjevný trend v zemích EU vlastnit velké, bezpečné a přitom ekonomické auto. Šestiválec pochází z linek společného koncernu Nissan – Renault (podobný motor najdeme například v Laguně), ale pro potřeby Infiniti prošel důkladnou přestavbou, zahrnující úpravu válců, zdvihu i sání.

Infiniti FX30d využívá pohonu čtyř kol ATTESA-ETS, kdy se ke stálému pohonu zadních kol připojuje pohon přední (až do poměru 50:50) a to v závislosti na jízdní situaci.

Pro motor s výkonem 175 kW je typická nízko položená výkonová křivka s maximem točivého momentu posazeným už kolem 1800 ot/min. Díky tomu je vůz až překvapivě agilní při rozjezdech, zato ve zrychlování při vyšších rychlostech ztrácí poněkud dech.

Zvukový projev motoru není tak utlumený, jak bychom u vozu za jeden a tři čtvrtě milionu očekávali, ale výslednou kulisu bychom jako obtěžující nenazvali. Konstruktéři navíc vyšperkovali FX aktivním uložením motoru, které zabraňuje šíření vibrací do interiéru vozu a které funguje ve dvou režimech – volnější ukotvení přijde vhod například při studených startech, při rychlé jízdě se naopak uchycení přitvrdí.

Sedmistupňový automat se chová způsobně a civilně, necuká a dovoluje komfortní cestování bez nějakých rušivých elemetů. Manuální řazení pomocí pádel pod volantem nám přišlo v porovnání s automatickým režimem nevyvážené, a proto jsme jej během testování raději příliš nevyužívali.

Jak už bylo řečeno v úvodu, nečekejme od vozu nějaké sportovní ambice – je stavěné spíše pro běh na dlouhé tratě nebo pro klidnou jízdu ve městě. Ne že by bylo FX vyloženě lenoch, to ne, ale třeba akcelerace ve vyšších rychlostech (díky zmiňované křivce točivého momentu) rozhodně nenadchne.

Argumentem pro koupi dieselového šestiválce je pro většinu zákazníků vysoký výkon a rozumná spotřeba. My jsme s Infiniti jezdili s průměrnou spotřebou 9,5 l/100 km, na dálnici při maximální povolené rychlosti 130 km/h se pak spotřeba ještě asi o 0,5 l snížila. Městský provoz je nejžíznivějším režimem, protože v tomto případě motor odebírá z nádrže kolem 11 litrů na sto kilometrů.

Naměřená spotřeba pohonných hmot tedy není zrovna zázrak. Pokud však vezmeme v úvahu, že Infiniti FX30d není a ani nechce být malým vozem ve všech myslitelných významech slova „malý“ – tento automobil určitě nadchne řidiče-individualisty, kteří se chtějí odlišit a pro ty nebude hrát litr sem nebo tam pražádnou roli.

Tým AUTOiNDEX.cz