• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Novinka se měla podle proklamací výrobce stát jakousi výkladní skříní špičkových technologií, uplatnitelných v segmentu rodinných „všeumělů“, vozů z kategorie MPV. Jak se teorie shoduje s praxí, jsme měli možnost vyzkoušet v rámci redakčního testu, když jsme kritickému rozboru podrobili verzi s přeplňovaným dieselem 2.0 CDTi se systémem Common Rail a nejvyšším výkonem 97 kW.

Nová Zafira Tourer je koncipována jako rodinné MPV, schopné pohodlně přepravit pět až sedm cestujících, čemuž odpovídá protažení délky karoserie o 20 cm a také zvětšení rozvoru o 6 cm (oproti „dvojkové“ Zafiře). V propagačních materiálech výrobce se uvádí, že při vývoji Toureru se tvůrci inspirovali u moderních rychlovaků, zejména co se týče pohodlí cestujících a vnitřního uspořádání. Asi na tom něco bude, protože míra komfortu při dlouhých cestách je nebývale vysoká a rozhodně patří k tomu lepšímu v rámci své třídy.

Nejprve se ale podívejme na exteriér. Snaha Opelu vyhnout se uniformitě byla dobře patrná již u designu nové Astry a zejména u modelu Insignia, kde se naplno projevil potenciál designérů z Ingolstadtu. Podobně, jako svého času přišel Ford s průlomovým (alespoň z hlediska historie značky) designem New Edge (Focus a dále), také Opel definitivně opustil jednoduše lomené plochy a místo toho začal využívat oblé tvary v kombinaci s ostře řezanými plochami.

Výrazové prvky nové Zafiry se inspirovaly u obou výše zmíněných vozů Opel. Přední části dominují světlomety ve tvaru bumerangu s efektním tmavým pozadím a také protáhlá maska chladiče s elegantní chromovanou lištou.

Za příplatek Opel nabízí panoramatické čelní sklo protažené až nad přední sedadla, které evokuje příslušnost automobilu k vyšší třídě a rovněž slibuje nevšední zážitky za volantem. Navzdory tomu, že je Zafira Tourer rodinný velkoprostorový vůz, nelze si nevšimnout výrazně sportovních linií, které jsou dobře patrné zejména při pohledu z boku. Z boční perspektivy lze nejlépe spatřit prolis karoserie ve tvaru lomeného ostří, jenž se pomalu, ale jistě stává spolehlivým identifikátorem této automobilky.

Jestliže u vnějšího kabátu auta platí, že bourá konvence dosud platné pro třídu MPV, pak v interiéru najdeme osvědčenou klasiku. Když ale říkáme klasiku, nemyslíme tím nějakou oplastovanou „pozorovatelnu“ s volantem uprostřed.

Interiér vozu působí přátelsky a útulně. Svůj díl na tom nese především příkladné zpracování i těch nejmenších detailů a využití měkčených materiálů, které jsou navíc citlivě barevně zkombinovány. Palubní desce vévodí tříramenný volant s dostatečně tlustým věncem a mohutná střední konzola s vystupující kapličkou nahoře, jenž ukrývá displej palubního počítače a uzamykatelnou schránku na drobné předměty. Překvapila nás kvalita předních sedadel, která jsou tuhá tak akorát, s vynikajícím bočním vedením a širokými možnostmi podélného i výškového nastavení.

Z auta je dobrý výhled všemi směry, a to zejména díky velkému čelnímu sklu, a také díky velkým bočním okénkům. Na tento „objímající“ rozhled z auta je nutné si zvyknout, zejména pokud přesedláte například z klasického sedanu, nicméně posaz za volantem nepůsobí nikterak rušivě.

Už předchozí řada Zafiry se mohla pochlubit množstvím odkládacích přihrádek, kapsiček a také dostatečně velkým zavazadelníkem. Všechny tyto atributy jsou zachovány i u Toureru; v zavazadelníku pak samozřejmě najdeme dvojici vyjímatelných sedadel. Sedadla druhé a třetí řady lze snadno sklopit, čímž vznikne ložná plocha pro převoz předmětů s délkou bezmála dva metry. Sedadla v druhé řadě lze navíc nezávisle na sobě posouvat dozadu a dopředu a to o 210 mm. Na přání lze zvolit variabilní uspořádání druhé řady, kdy z prostředního sedadla vznikne pohodlná loketní opěrka.

Z pestré palety motorizací, která zahrnuje i pohon na plyn, jsme vyzkoušeli prostřední variantu turbodieselu 2.0 CDTi s výkonem 97 kW a šestistupňovým manuálem. Zafira se s tímto čtyřválcem v útrobách sice nepromění v kdovíjak agilního sprintera, na druhou stranu je však výkon této pohonné jednotky dostačující.

Motor se poměrně lehce vytáčí, přičemž výrazněji zatahuje kolem 2000 ot/ min. S rostoucími otáčkami bohužel mizí jeho sametový chod. Drobnou výtku směřujeme k práci turba – jeho nástup občas připomíná dobu minulou a známky tzv. turboefektu jsou někdy na obtíž.

Vzhledem k výkonovému potenciálu a proporcím auta nás příjemně překvapila spotřeba paliva. Výrobcem udávané hodnoty jsou sice až příliš optimistické, nicméně s průměrem kolem 6,5 l/100 km jsme spokojeni. Při dálničních rychlostech kolem 130 km/h točí motor 2250 ot/min (na šestku) a odebírá z nádrže zhruba 6,7 litrů. Městský provoz pak znamená spotřebu kolem stále slušných 7,5 litrů nafty.

Od řízení nelze v této třídě čekat zázraky. Není tedy žádným překvapením, že také v tomto modelu je poměrně přeposilované. Za zmínku stojí možnost připlatit si za nastavitelný podvozek s adaptivním pérováním. Řidiči jsou k dispozici hned tři režimy – Tour, Standard a Sport. My jsme měli variantu se standardními tlumiči, která při rychlém tempu na nerovnostech někdy působila až příliš rozevlátě. Rozhodně doporučujeme vyzkoušet zmiňovaný adaptivní podvozek s názvem Flex-Ride.

Závěrem

Opel Zafira Tourer je ve své kategorii nevšedně vzhlížejícím vozem, který potěší uživatele nejen propracovaným designem, ale také bohatou výbavou a hlavně vnitřní variabilitou. Také poměr cena/výkon určitě zaujmou a vzhledem k oblibě předchozí generace lze očekávat, že uvedením Toureru výrobce pořádně zamíchá kartami na evropském trhu automobilů MPV.

Tým AUTOiNDEX.cz

* S třetí řadou sedadel/bez třetí řady sedadel