• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

V přelidněném Japonsku, kde počet obyvatel na kilometr čtverečný dosahuje jednu z největších hodnot na světě, byla tato teorie vytěžit z co nejmenšího auta co nejvíce vnitřního prostoru, velmi oblíbená už od poloviny osmdesátých let. Ačkoli na evropském trhu se tento druh automobilů nesetkal s extrémně velkým úspěchem (boom s názvem SUV se rozhodně nekonal), další modely v podobě Renaultu Modus, Mercedes Benz B-Klasse, Nissanu Cube, domácí Škody Roomster a námi testovaného Citroenu C3 Picasso, na sebe nenechaly dlouho čekat.

Paradoxem zůstává, že právě Japonci ukončili svoji snahu v tomto segmentu nejdříve. Na druhou stranu prakticky poslední představený Citroen této kategorie se těší slušným prodejům, na čemž má největší podíl nejspíše sofistikovaný design. Právě ten dnes má opravdu daleko k dodávkovitému vzhledu prvních generací těchto automobilů.

Hravý design

Francouzský design můžeme s klidem označit za fenomén, takovou malou kapitolu umění a v případě Citroenu C3 Picasso tomu není jinak. První pohled na samotný automobil zvýrazní jeho hravost a roztomilost. Už jen kvůli krátké přední části vozu s výraznými světlomety a citlivými doplňky by si C3 Picasso mohlo klidně střihnout hlavní roli v pokračování filmu Auta.

V případě bočního profilu jednoznačně zaujme konstrukce předního skla spolu s nezvykle posunutými A-sloupky. Jako by nebylo nic a pak hned dveře. Naopak zadní část v sobě velmi dobře kloubí účelnost rozměrných pátých dveří a vzhled dělených vertikálních světlometů. Citroen opět dokazuje, že design vozu a praktičnost již dávno nejsou nepřátelé. Bravo.

Dospělý uvnitř

Pokud pohled zvenčí zvýrazňoval hravost, usednutí za volat umocní dospělost automobilu, minimálně vnitřním prostorem a vzdušností interiéru. Ani jeden ze čtyř cestujících rozhodně nebude trpět, co se třídy týče, nedostatkem. Snad jen cestování v pěti dospělých nebude pro pasažéry na zadní lavici, co do šířky, na delší trasy kdovíjak pohodlné, ale to opravdu nemůžeme brát jako nedostatek. Bavíme se přeci pořád o malém autě do města.

Přístrojový štít vyniká i přes původní obavy čitelností, volant dobře padne do ruky a celková ergonomie stylem „vše jednoduše na středovém panelu“ zaslouží pochvalu. Větší výtky nemáme ani k použitým materiálům, v rámci třídy patří ke slušnému průměru. Obzvláště horní část palubní desky můžeme označit za nadprůměrně hodnotnou. Jedinou chybičkou pro ucho kritika bylo lehké plastové zavrzání při přeřazování a zůstává otázkou, zdali se s přibývajícími kilometry bude zvuk zintenzivňovat, nebo ne.

Sedadla jsou kapitolou sama pro sebe. Náznaky bočního vedení předních sedadel nemají žádnou kovovou oporu, jsou tvořeny pouze pěnovou výplní, což v kombinaci s nepříliš kvalitním materiálem sedáku nebude ideální pro člověka, který kupuje automobil na „celý život“. Pokud tedy majitelem nebude křehká žena, dá se už při nájezdu okolo sta tisíc kilometrů předpokládat značné opotřebení. Zavazadlový prostor o normovaném objemu 385 litrů (pod plato) úplně neohromí, nesmíme však zapomínat, že vůz lze díky krabicovému tvaru naložit až po střechu.

Tvrďák

Podvozek Citroenu C3 Picasso má oproti standardní C3 nezvykle tuhé pérování, což sice zamezí jakékoli houpavosti a přidá na jistotě při průjezdech zatáčkou, ale komfortu toto naladění dvakrát nenahrává. Korunky zubů určitě riskovat nebudete, ale Citroen má v naší paměti jinou definici cestování. Musíme pochválit alespoň fakt, že do karosérie a interiéru nepronikaly v průběhu testu pro Francouze tolik typické a velmi nepříjemné rázy.

Díky Citroene, za nový motor

Na motor jsme byli opravdu zvědaví. Citroen i Peugeot měli totiž dlouhá léta ve zvyku, že základní pohonné jednotky byly opravdu základními a jejich fungování uspokojovalo majitele jen za určitých podmínek, což se u konkurence nikdy v takové míře nestávalo. Každý kdo jel v litrové C3 první generace i Citroenu C4 se základní jednačtyřkou moc dobře ví o čem je řeč. Dvakrát podtrženo pro ty, kteří auto používali ve všech podmínkách (prázné, naložené, dálnice, město).

Notně přepracovaná čtyřválcová jednačtyřka s variabilním zdvihem sacích ventilů i plynule variabilním časováním výfukových plynů, která poháněla testovaný vůz, nabízí sympatických devadesát pět koní a i na ní, zapracovali motoráři od BMW, stejně jako na jednašestce. Hodnota maximálního točivého momentu 135 Nm ve 4000 ot., patří v dané třídě ke špičce. A jaké jsou praktické zkušenosti?

Testovaný motor můžeme v klidu označit jako důstojný základ. Reakce na plynový pedál jsou bleskové, žádné cukaní při akceleraci jako v případě starších motorů se nekoná. Jednačtyřka také poprvé dostala šestnáctiventilovou charakteristiku se vším všudy. V rozmezí 1500-3000 ot. se sice zdá poněkud ospalá, ale pokud jí vytáčíte, opravdu jede. Otázkou zůstává, kdo bude chtít v tomto druhu automobilu motor vytáčet, obzvláště pokud upozorníme na průměrné odhlučnění kabiny.

Ach ta spotřeba

Pokud přejdeme ke spotřebě, musíme vzít v potaz relativně nemalou hmotnost (1259 kg), velkou čelní plochu a základní motor. Historie se v tuhle chvíli opakuje. Sváteční jezdi, či příměstští dojížděči (do 30 km po silnici první třídy) budou pět na C3 Picasso ódy. V klidném (nemyslíme eco jízdu) režimu a se zahřátým motorem totiž není vůbec problém jezdit v rozmezí dieselových 5-5,5 litru.

Pokud ovšem jezdíte často po městě, vyletí spotřeba snadno k litrům devíti a na dálnici se i s prázdným vozem téměř nedostanete po osm litrů. Prakticky se jedná o hodnoty, které dosáhnete i v případě silnější jednašestky, poskytující však i přes relativně malý nárůst hodnot výkonu výrazně vyšší dynamické rezervy.

Resumé

Citroen C3 Picasso určitě není automobilem, který bychom vám rozmlouvali. Povětšinou dobrá cena, velký vnitřní prostor a pohledný design z něj dělají perfektní nabídku pro rostoucí nebo aktivní rodiny. Nečekejte však nic přidaného, ani zázraky z dílen Citroenu. Na delší dojíždění, či dovolenou dál než u Máchova jezera se nehodí a základní jednačtyřka není pod zatížením nebo na dálnici zrovna dvakrát velkým spořílkem.

Tým AUTOiNDEX.cz