Asijské šálení smyslů - Hyundai ix35 2.0 CRDi (TEST)

Za bezpochyby povedený můžeme označit design exteriéru, neboť celý automobil působí dynamicky a svěže.

Přední části vozu dominuje masivní nárazník obohacený o chromové doplňky s nezvykle úzkým šestiúhelníkovým grilem, navazující na sportovně střižené světlomety, za které by se nestydělo kdejaké kupé, a kapotu s výraznými prolisy.

Z bočního profilu zaujme na SUV nezvykle malá světlá výška, která činí pouhých 17 cm. Snad proto jsou prahy ix35 doplněny o praktické nástavce z černého plastu, které snesou nejednu ránu a snadno se vymění bez nutnosti lakování.

Zadní část vozu působí elegantně díky rozměrným světlometům, kopírujícím prolis karoserie zasahující od zadních dveří po víko kufru. Za slabinu můžeme již na první pohled označit velmi úzké okno pátých dveří, kvůli němuž bude výhled vzad opravdu oříšek.

Interiér ix35 překypuje moderními tvary a i přes použití tvrdých plastů vypadá hodnotně. Mohutná palubní deska v kombinaci šedé a hnědé barvy zajímavě navazuje na výplně dveří. Kaplička přístrojů tvořená dvěma tubusy vyniká čitelností i přehledností.

Nechybí jí nápadité ztvárnění teploty motoru a stavu paliva ve středu rychloměru a otáčkoměru. Pochvalu zaslouží rovněž grafika palubního počítače i displeje integrovaného autorádia. Otázkou zůstává podsvícení ovladačů, jehož tvůrci nejspíše pracovali u nejmenované značky hodinek.

Ve dne je vše v pořádku, ale jakmile se setmělo, nemohli jsme se ubránit dojmu, že je tyrkysově modrá až příliš agresivní a to i při nejmenším jasu. Kožený volant s přesvědčivou imitací hliníku nemá zrovna ideální tvar, obsahuje však veškerá myslitelná multifunkční tlačítka, což jsme při jízdě mnohokrát ocenili, neboť ergonomie umístění a sklonu autorádia rozhodně nebude učebnicovým příkladem.

Celkovou nápaditost interiéru narušoval laciný obyčejný černý plast na horní části středového tunelu.

Po každém usednutí do vozu jsme přemýšleli, kolik haléřů navíc by asi stál, pokud by obsahoval dekor jako zbytek plastů. V blížících se zimních měsících jistě přijde vhod praktické (nikoli však převratné) vyhřívání prostoru pod předními stěrači, které zachrání nejednu odtrženou gumičku.

Přední sedadla skládající se z kombinace koženky a látky vypadají opravdu dobře. Člověk by si řekl „radost usednout“. Opak je bohužel pravdou, a byť se nejedná o tragédii, máme k nim malou výhradu. Konstruktérům asi někdo našeptal, že na západě razí pravidlo „tvrdá je dobrá“.

Ano, tuhý sedák je příjemný, avšak slovíčka tuhost a komfort už dávno nejsou nepřátelé. Asi tušíte, odkud vítr vane. Kromě zmiňované tuhosti připomínající babiččinu dřevenou židli jsme postrádali výraznější možnost podepření stehen.

Na zadních sedadlech jsme se cítili o poznání lépe. Kromě pohodlnějších sedáků na nás čekal snad až nadbytek prostoru pro kolena, ba dokonce ani nad hlavou jsme netrpěli nedostatkem. Potěšila nás absence středového tunelu, která výrazně zvyšuje komfort cestování ve třech.

Zavazadlový prostor nabízí dostačujících 465 litrů. Překvapila nás však nepřítomnost polstrování boků prostoru, což se možná jeví jako maličkost či rýpání, ale vedle neestetického vzhledu tvrdých (a snadno poškrabatelných) plastů po pár letech používaní, nebude majiteli jistě příjemný ani zvuk neupevněného předmětu narážejícího do boků.

K podvozku nového Hyundai ix35 nelze mít výraznější výtku. Konstruktéři jej naladili hodně na silnici, takže houpavou jízdu jako u Tucsona určitě nečekejte.

Po několika ujetých kilometrech za volantem jsme dokonce začali přemýšlet o tom, jestli není tvrdý až moc. Nutno podotknout, že tuhost podvozku není na úkor cestujících (ještě aby ano, sedíme přeci v SUV), spíše nahrává lepší jistotě v zatáčkách. Jízdními vlastnostmi Hyundai model Kuga od Fordu určitě neohrozí, ale pocit kontroly nad vozem je opravdu přesvědčivý.

Celkově pozitivní dojem poněkud kazí řízení. Posilovač je sice optimálně tuhý, na druhou stranu od volantu necítíte prakticky žádný přenos informací od předních kol. Testovaný vůz disponoval pohonem 4x4.

Trakce za zhoršené adheze byla dobrá, zadní náprava přidá kola k dílu téměř neznatelně rychle. Pro případ nouze nechyběl ani systém LOCK, který uzavře nápravy v poměru 50:50 a elektronický asistent pro sjíždění kopců.

Testovaný ix35 poháněl vznětový řadový čtyřválec o objemu dvou litrů s výkonem 100 kW při 4000 ot./min a 320 Nm v rozmezí 1800 – 2500 ot./min. Motor na nás udělal opravdu dobrý dojem, neboť byl kultivovaný a silný. Slušným zátahem o sobě dával vědět krásně lineárně již od 1400 ot./min a končil těsně za hranicí 4200 ot./min.

Opravdový ideál, nejenže na relativně těžké SUV stačí, ale poskytuje mu i dobrou dynamiku. Svou roli na pocitu svižnosti měla i manuální šestistupňová převodovka. Kromě docela přesných (i když dlouhých) drah překvapila nezvykle krátkým zpřevodováním.

Na šestý stupeň a dálničních 130 km/h vykazoval otáčkoměr docela vysokých 2750 ot./min. Velká čelní plocha, krátké převody, zvýšená stavba, to vše jistě nemá pozitivní vliv na spotřebu paliva, ale už dlouho jsme se tolik nelišili od údajů výrobce.

Udávaných 5,7 litru na sto kilometrů nezobrazil palubní počítač ani při opravdu úsporné jízdě, natož v kombinaci. V té jsme se po dobu testu pohybovali v rozmezí 7,8 – 8,5 litrů na každých sto kilometrů. Hyundai ix35 nabízí velmi dobrou alternativu pro ty, kteří by si rádi pořídili SUV za slušnou cenu. Za svých 624 000 Kč dostanete dobře vybavené, líbivé a po všech směrech konkurenceschopné SUV.

Přesto si nemyslíme, že ix35 bude odhánět zákazníky od Fordu či Volkswagenu. Je spíše určeno pro ty, které před rokem vyděsily důsledky globálního oteplování, ale nechtějí za SUV s pohonem všech čtyř kol zaplatit více než za dobře vybavený hatchback nižší střední třídy.

Tým AUTOiNDEX.cz