Nesnesitelná lehkost bytí - Renault Wind 1.6 16V (TEST)

Design Windu jednoznačně vymezuje cílovou skupinu, která si jej koupí. Renault, byť se jedná o pověstné Francouze, vždy rozlišoval malá auta, a to ostatní.

Mezitím co se Peugeot a Citroen snažil vtisknout malým modelům punc dospělosti, u Renaultu vypadala malá auta vždy hravě. Přední část vozu působí velmi roztomile a u příslušnic ženského pohlaví vyvolává reakci, která se dá přirovnat snad jen k pohledu na malé štěňátko zlatého retrívra.

Zato boční profil působí masivním dojmem se sportovními prolisy, stejně jako zadní část, která díky agresivně tvarovaným světlometům nepostrádá dynamický vzhled. Po usednutí do interiéru jakoby došly designérům nápady, kterými hýřili při tvorbě exteriéru. Vnitřek sice nepostrádá styl, ale je jednoduše zpracován a "černá" atmosféra s občasnou imitací hliníku by sklíčila i racka chechtavého. Je to u tak veselého auta trošku škoda, nemyslíte? Tím však pomyslná kritika končí.

Interiér je příjemně vzdušný a dostatečně pohodlný především díky sportovně dimenzovaným sedadlům. Jsou optimálně tuhá a poskytují výrazné a hlavně funkční boční vedení těla. Na nedostatek prostoru pro nohy si nebudou stěžovat ani dlouháni nad 190 cm, v oblasti hlavy je to ale díky relativně nízké střeše horší.

Navíc nízká horní hrana čelního skla poněkud omezuje výhled z vozu, který by se dal nazvat spíše průhledem. Volant se i přes nezvykle masivní střed dobře drží a nepostrádá ovládací tlačítka audiosoustavy, či tempomatu.

Škoda jen, že se sedí poměrně vysoko a volant je nastavitelný jen v jedné ose. Ovládání elektrické střechy včetně bočních oken je řešeno variantou na středovém tunelu před poměrně dlouhou řadicí pákou. Elektromotorem ovládaná střecha je tak trochu unikát, neboť se sklápí o 180 stupňů do vlastního prostoru pod zadním víkem, takže neovlivňuje velikost zavazadelníku, a to za rekordních 12 sekund.

Tento typ jednoduchého rychlého sklopného mechanismu jsme viděli snad jen u italských studií Ferrari California nebo Alfy Romeo. Důvod je jednoduchý. Řešení vyžaduje masivní B a C sloupek a dlouhou záď, kam se střecha ukládá, což výrazně ovlivňuje fantazii designérů.

Středovému tunelu vévodí panel klimatizace obdařený titěrnými tlačítky společně s autorádiem umístěným nezvykle v úhlu 45 stupňů á la Škoda 105L a informačním displejem palubního počítače zobrazující základní údaje z jízdy. V bohaté výbavě nalezneme i rozhraní USB a AUX, díky kterým se z vás stane malý DJ dopravní zácpy.

Kaplička přístrojů, řešená formou tří tubusů, obsahuje nejnutnější budíky. Nalezneme v ní dominantní, dobře přehledný rychloměr, teplotu motoru, údaje o palivu a provokativní otáčkoměr, jehož žluté podbarvení při prvním pohledu zrychlí tep. Celá přístrojová deska je pak ztvárněna z dobře slícovaných avšak tvrdých plastů podobných těm v Renaultu Twingo.

Velikost zavazadlového prostoru je opravdu solidních 270 litrů. Nakládání předmětů je bohužel nepatrně omezeno rozpěrnými tyčemi zvyšujícími tuhost karoserie a úzkým nakládacím prostorem. Musíme však nutně podotknout, že na malé kabrio je variabilita opravdu dobrá. Černý puntík nakonec zaslouží celkový výhled z vozu, kde jak je vidět, hrál první notu design. Mimo již zmiňovaného výhledu vpřed omezuje výhled do boků masivní B sloupek a úzká okna.

Zpětné zrcátko na předním skle bychom mohli nazvat kosmetickým, neboť s ním neuvidíte nic jiného, než rozměrné zadní křídlo. Budiž útěchou, je velmi pěkné a díky malým rozměrům Windu nemá tento detail výrazný vliv na bezpečnost. Samotná jízda s malým Renaultem byla upřímným překvapením. Pod naladění podvozku se podepsal Renault sport a ve spojení s pohlednými sedmnáctipalcovými koly dělala tato kombinace z Windu vážícího pouhých 1170 kg zábavného společníka na kvalitní klikaté cesty.

Na nekvalitních silnicích naopak posádka riskuje korunky zubů a bez okolků můžeme říci, že trpí, což ovšem není u takto malého automobilu překvapením, spíše neodstranitelným neduhem malých kabrioletů způsobeným malým rozvorem a zvýšenou tuhostí.

Řízení můžeme označit dostatečně přesným, jen je škoda pomalého převodu, který trochu kazí dojem z jinak dynamických jízdních vlastností. Pro stažení střechy je nutné odjistit její pojistný mechanismus (u zpětného zrcátka) a zatáhnout ruční brzdu.

Pak už stačí jen zmáčknutím tlačítko na středové konzole střechu otevřít a to třeba i při čekání na semaforu. Doba potřebná ke složení střechy do dutého víka zavazadlového prostoru je opravdu rekordně krátká.

Jízda bez střechy s vytaženými bočními okny je příjemnou záležitostí a to i v rychlostech nad 100 km/h, což je dáno pevným zadním oknem s mohutným rámem působícím jako difuzor. Výhodou této konstrukce je mimo jiné i velmi slušná tuhost karosérie, která se nekroutí jako u kabrioletů klasické koncepce.

Oproti nim je na druhou stranu posádka Renaultu Wind trochu ochuzena o možnost úplného otevření vozu. Motor o zdvihovém objemu 1600 cm3 a výkonu 98 kW použil Renault ze svého modelu Renault Twingo Sport.

Nejedná se tedy o nějakou obyčejnou "lentilku", ale o velmi dobře vyladěný atmosférický motor z dílen Renault Sport.

Otázkou je, zda se vlastně do malého kabria, určeného primárně pro pohodovou jízdu se staženou střechou, hodí.

Charakteristika je totiž velmi specifická. Maximální točivý moment 160 Nm dosažitelný až v 4400 ot./min a výkon 98 kW při 6870 ot./min z něj dělá vášnivého milovníka otáček.

Zatímco Twingu je doslova šitý na míru, protože má dostatek síly i ve středních otáčkách, u Windu vážícího o nemalých 120 kg více takovým optimismem nehýří. Projev motoru ve středních otáčkách je nevýrazný a papírový výkon uvěříte až po překročení 4500 ot./min, kdy uspokojí i sportovněji založené řidiče. Majitele potěší také příjemně jadrný zvuk.

Pohonná jednotka byla spojena s pětistupňovou manuální převodovkou, která bývá často kritizována kvůli tužšímu chodu. Nám se ale její mechanický odpor líbí stejně, jako krátké dráhy. I převodové ústrojí totiž může „vtáhnout“ řidiče do děje.

Odstupňování bylo sportovně krátké, už na dálničním limitu točil motor 4000 ot./min. Spotřeba je samozřejmě závislá na stylu jízdy. Při umírněné jízdě mimo město není problém dosahovat hodnot kolem sedmilitrové hranice, naopak využívání výkonového potenciálu vynese spotřebu klidně i nad deset litrů.

Z jiného pohledu se ale jedná o jednoznačně nejlevnější plně funkční kabrio s celoročním využitím. Za základní verzi s malým turbomotorem o objemu 1,2 litru zaplatí zájemce 399 tisíc korun a za námi testovanou špičkovou verzi Exception pak 450 tisíc korun. No řekněte sami, není to za vítr ve vlasech zajímavá nabídka?

Tým AUTOiNDEX.cz