• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Po prvních statických dojmech v rámci prezentace nové Škody Octavia, která proběhla v listopadu minulého roku, jsme avizovanou novinku mohli vyzkoušet na našich silnicích. Protože se jednalo pouze o jednodenní svezení, přinášíme hlavní atributy z jízdních dojmů.

Ke krátkému testu jsme si vybrali model Octavia Combi s přeplňovaným benzinovým čtyřválcem 1.5 TSI, manuální převodovkou a atraktivní výbavou Style. Důvod je jednoduchý. Škoda Octavia Combi se zatím prodává pouze s testovanou patnáctistovkou, naftovým dvoulitrem EVO 110 kW nebo pohonnou jednotkou 2.0 TDI 85 kW. A právě benzinový čtyřválec 1.5 TSI se má těšit velkému zájmu.

Sjednocený styl

Na první pohled se nám rodinný kombík velice zamlouvá a působí kompaktním dojmem. Z pohledu designu je znát, že se určitými prvky nová Octavia přibližuje většímu Superbu, ale také menšímu modelu Scala. Octavii lze však jednoznačně identifikovat podle originálního světelného podpisu. Na oddělená přední světla minulé generace pochopitelně zapomeňte. K rozdělení naopak došlo u zadních svítilen. Svislé světlomety tedy vystřídaly světla, které se „natáhly“ i do pátých dveří.

Palec nahoru zaslouží stoupající prolis na bočních dveřích v kombinaci s mírně svažující se linií střechy. Celkově auto působí výrazně modernějším dojmem a nesporná je také jistá dávka odvahy. Konzervativní ztvárnění tedy zůstává historií. Testovanému provedení, ve výbavě Style, navíc velice sluší osmnáctipalcová kola.

Revoluční interiér

Vnitřek novinky doznal poměrně radikálních změn. Efektně řešené přístrojové desce dominuje desetipalcový centrální displej s dotykovým ovládáním. Ten je součástí standardní výbavy mimo základního provedení. Prostřednictvím tohoto systému se nastavuje například i klimatizace. Novinkou je také funkce tzv. chytrá klimatizace, která příslušným příkazem umí například zchladit nohy, zahřát ruce či odmlžit okna. Více by se nám líbily snad jen tenčí rámečky barevného displeje.

Digitální trend je tedy v novém modelu jasnou cestou a nutno dodat, že jsme si na ovládání rychle zvykli. Absence klasických tlačítek nám tedy příliš nevadila. Všechny verze výbavy kromě Active, zaujmou také digitálním přístrojovým štítem. Ovládá se však odlišně než doposud, což vyžaduje chvíli zvyku. To platí i pro logiku ovládání palubního počítače. Například pro nulování už nefunguje dlouhý stisk tlačítka, ale je zapotřebí přímo přejít na související volbu.

Vnitřní prostor nám připadá shodný s předchozí generací. Všude je tedy dostatek místa a opět chválíme především prostor pro nohy cestujících vzadu. Subtilnější středový panel nové přístrojové desky navíc tolik neomezuje nohy posádky na předních sedadlech. Potěší také možnost objednání ergonomických sedadel s řadou elektricky ovládaných funkcí včetně masáže nebo ventilace. Přestože mají elektricky nastavitelnou bederní podpěru, její maximální vyklenutí nám připadalo nedostatečné. Líbil se nám ale celkově tužší charakter sedadel.

Zavazadelník rodinné Octavie Combi opět posouvá laťku výše. Jeho úctyhodný objem 640 litrů nemá v tomto segmentu konkurenci a pravidelné tvary bezesporu přispějí k velmi dobré využitelnosti.    

Na silnici

Benzinová patnáctistovka 1.5 TSI se chlubí kultivovaným chodem a tichým projevem. Nejvyšší výkon 110 kW v kombinaci s maximálním točivým momentem 250 Nm zaručují solidní dynamické vlastnosti. Příjemnou vlastností je fakt, že motor zabírá v relativně nízkých otáčkách. Škoda Octavia Combi 1.5 TSI poskytuje i uspokojivou jízdní dynamiku. Naše dojmy však mohou být zkreslené faktem, že jsme jezdili s prakticky nenaloženým vozem.

Auto solidně zrychluje i ve vyšších rychlostech a při 130 km/h na šestý převodový stupeň motor točí 2750 ot/min. Řazení se šestistupňovým manuálem je lehké a optimálně odstupňované. V kombinovaném režimu jsme s vozem jezdili kolem šesti litrů na sto kilometrů. Ve městě palubní počítač ukazoval hodnotu 7,0 l/100 km, mimo město apetit klesá k pětilitrové hranici.

Adaptivní povozek má optimální naladění a jeho charakteristiku lze měnit příslušnými jízdními režimy - Normal, Sport, Eco, Comfort a Individual. Karosérie se v zatáčkách prakticky nenaklání a vůz se hravě vypořádá i s nekvalitními silnicemi. Osmnáctipalcová kola sice na nerovnostech občas poskočí, zajišťují však perfektní stabilitu. Pochvalu si podvozek zaslouží za neutrální nastavení s mírným sklonem k nedotáčivosti. Je to rozhodně lepší než přetáčivost, která je vozům s přední poháněnou nápravou blízká. Výhradu máme proti horšímu odhlučnění podvozku, vyšší hluk se ozývá zejména od podběhů kol.

Na trase dlouhé téměř 350 kilometrů jsme vyzkoušeli všechny jízdní režimy včetně různé kvality silnic. Testovaný model naznačil, že nebude mít s místními podmínkami žádný problém a hravě tak může aspirovat na ideální rodinný vůz českých zákazníků. Už teď nás ale zajímá, jak si povede základní varianta s menšími koly a standardním podvozkem. Více informací přineseme v některém z našich redakčních testů.

Tým AUTOiNDEX.cz

Přihlásit se Registrace